Daniel Trýzna
Dane, můžete nám přiblížit, jak se vyvíjela vaše sportovní kariéra?
Začínal jsem s canicrossem, v roce 2005 z toho byl dokonce titul mistra světa. Následně mě kontaktoval člověk z pražské Dukly a já začal koketovat s atletikou. Rok jsem ji dělal v Děčíně a pak začal v Praze běhat 200 a 400 metrů. Byl jsem nadšený, dojížděl do Prahy a měl možnost jít na sportovní gympl. Jenže i kvůli rodině jsem to vzdal.
Zmínil jste se o canicrossu. O co se přesně jedná?
Laicky řečeno je to běhání se psem. Dostal jsem se k tomu přes děčínskou musherku Dášu Nešněrovou. Máte speciální postroj, běží se tři etapy. Pes vás svou rychlostí nutí do potřebného tempa. Jako malý jsem byl vedený k učení. Ale to mě nebavilo, spíše jsem potřeboval nějak vybít svou energii. Na prázdniny jsem jezdil k Soně Klikarové, která s nimi trénovala. Já měl vždy psy rád, ale nikdy jsme ho doma nemohli mít. Ta mě vlastně ke canicrossu přivedla a vychovala ze mě sportovce.
Jak těžké pro vás bylo do canicrossu proniknout?
Za začátku to bylo hodně těžké. Pes musí být s pánem hodně spjatý, musí mezi nimi existovat duševní pouto. Po nějaké době jsem se psy konečně mohl běhat a trávil s nimi každou volnou chvilku. Chtěl jsem jednoho i domů. Táta byl proti. Tak jsme s mamkou sehráli fintu. Trippy nakonec byla u známých na zahradě, ale pak to skončilo tak, že spala se mnou v posteli.
Pak ale přišla na řadu disciplína, ve které jste se našel. Kdo vás přivedl k terénnímu triatlonu?
Honza Pacina. Mým snem je, že se sportem budu živit. Chci být profík. Hledal jsem nějaké východisko. S atletikou to nevyšlo. Canicross mě bavil, ale finančně bych nepřežil. Pak jsem se začal bavit právě s Honzou. Rok před Honzovým startem na MS jsem ho trénoval v běhání. A on mě dostal k triatlonu...
(2015)
Czech Sport Guru: Daniel Trýzna
Kdo je kdo v musherském sportu
Děčínský mushing má o budoucnost postaráno
|
|
|
|
