Jaroslav Šena
Jako kapka živé vody v dobách tvrdé totality první poloviny 80. let minulého století na mne zapůsobil šot v televizních novinách ČsT, ve kterém jakýsi šílenec rozvážel poštu se psím spřežením po krkonošských boudách. Velká porce romantiky v nudné době. Byl to Petr Hanzlík.
V čase, kdy se jela první ledová jízda, jsem trávil čas v Rokytnici nad Jizerou. Plný nadšení jsem se vydrápal na hřebeny a viděl jsem je. Psy ve spřežení na cestě na Vrbatovu boudu... Nádhera...
Rozhodl jsem se přivézt českého horského psa do milovaných hor Lužických.
Petr Hanzlík mně doporučil čubičku Adélu ze Lhoty, potomka jeho Leifa. Z chovné stanice Pepy Hepnara. Mimochodem sestru legendární čubky Athi z bajkalského spřežení.
Adéla byla skvělá. Odběhli jsme spolu skijering ve Vysokém nad Jizerou i 1. mistrovství na Zadově. Ale nebyl to mushing.
Pořídil jsem si tedy ještě štěně. Ergo Ovědada. Říkali jsme mu Evžen. Dva psi, to už bylo spřežení. Z polámaných hokejek a starých běžek jsem postavil sáně a objeli jsme s vypůjčenou čubou Jirky Novotného ze sousední obce Zahrádky pár závodů. Na Komáří vížce, v Harrachově i na Zvičině. Půjčoval jsem své pejsky i do spřežení Pepy Hepnara.
A pak to přišlo. Petr Hanzlík sháněl psy do spřežení na expedici Bajkal. Nabídl jsem mu Adélu. Po posledním výběrovém výběhu na Kleť z Českých Budějovic a druhý den zpátky bylo rozhodnuto. Adéla nominaci nedostala.
Já, coby doprovod mimo soutěž, ano.
Nebylo lehké překonat obavy z krutých mrazů, opustit na tři neděle ženu s dvěma malými dětmi, rozbít sedmiletému synovi prasátko a vyrazit. Ještě dnes se rodině omlouvám. Stálo to však za to.
S Jardou Konečným a Ivo Rašínem jsme tvořili třetí skupinu expedice Bajkal 90. Londonovský mushing s bonbónkem pro mne na závěr. Unavení a naštvaní psi na bajkalský led ucítili na ostrově Olchon pevnou zem pod tlapkama a hnali se zalesněnou krajinou jak na závodě. A já na sanicích. Kluci na běžkách nestíhali...
A to je vše. Adéla s Evženem po mém návratu ještě zaběhli Ledovku ve spřežení Ivo Rašína a já se začal naplno věnovat svému podnikání...
Po dlouhých téměř čtyřiceti letech jsem si do důchodového věku pořídil psa ČHP. Božetěch Dobrá volba je jeho ofiko jméno. Říkáme mu Matouš. A dává mi zabrat...
(červenec 2024)
Bajkal 90 - musherské vzpomínky
|
|
|
|
