Stanislav Kučera
„Zabývám se tím odmalička. Já jsem se do toho narodil,“ říká s úsměvem jeden ze tří synů Pavla Kučery, zakladatele a ředitele jednoho z nejnáročnějších závodů psích spřežení v Evropě, který se tradičně odehrává v Orlických horách.
„Jako malé nás táta vždycky strčil do saní a jel na trénink. První závod jsem odjel asi v šesti nebo sedmi, to byly dětské kategorie. Začal jsem s jedním psem a postupně to narůstalo. Teď jezdím doma s 12 psy, ale závody s 8. Jezdil jsem i do zahraničí, teď jenom po Česku. Není na to úplně čas a finance,“ vysvětluje Stanislav Kučera.
Ve stopách otce jdou prý i jeho dva bratři, ale mushingu se z nich nejvíc věnuje právě Stanislav: „Baví mě na tom asi všechno.“
(leden 2025)
Na start jubilejního dvacátého Šediváčkova longu se včera se svým šestispřežím postavil také devětadvacetiletý musher z Šumavy Stanislav Kučera. Na tradiční závod psích spřežení do Orlických hor jezdí pravidelně s otcem Pavlem. Nedávno se tým Kučerovců z Volar rozrostl o dvanáctiletého mladšího bratra Pavla, kterému doma neřeknou jinak než přezdívkou Mauglí. Psům propadla celá rodina.
Vzpomenete si na nejdelší závod, který jste kdy jel?
To je jednoduché. Pravidelně je pro nás nejdelší právě deštenský Šediváčkův long, který obvykle měří více než dvě stovky kilometrů. Odjel jsem i nějaké závody v Alpách, ale ty jsou kratší. Na nich bývá náročnější větší výškové převýšení oproti českým horám.
Jak jste si v minulosti vedl v Deštném nejlépe?
Jednou se mi tady podařilo probojovat na stupně vítězů. Skončil jsem na třetím místě. Největšího úspěchu jsem dosáhl na jednom závodě v Rakousku. Podařilo se mi ho dokonce vyhrát.
(2016)
Dal jsem si k sobě psa a bylo to dobré
Lídr se pozná velmi brzy po zapřažení do saní
|
|
|
|
