Tomáš Kočí
Tvé začátky ve sportu psích spřežení?
Dostal jsem tenkrát, od své budoucí ženy (se kterou jsem se čerstvě seznámil) sedák, vodítko, 12 kg zkušenou fenečku Girrinku s postrojem a „návod“ se stranovými povely, který jsem si pro jistotu nalepil na pozici hodinek, protože žena odjela zpět do Čech pro druhou holčičku. Tím to vše začalo - psal se rok 2015.
Největší úspěchy ve sportu psích spřežení?
Všechny „úspěchy“ jsou jen naše malé „osobní cíle“, protože v dnešním světě velkých psů speciálně šlechtěných na výkon pro tento sport, my s těmi našimi kelpičkami nemůžeme konkurovat top výkonem – avšak jsme tam a zaujmeme alespoň diváky tím nadšením a srdíčkem. Snažíme se však vše dělat správně a čistě a snažíme se toto fair play předat i ostatním, kteří chtějí s námi nově začít. Po pravdě, běžel jsem už tolikrát s většími psy a užíval si to, že do kopce jen mihotám nohama, tepovku mám hodně pod maximálním limitem a dosahuju tím krásných časů, aniž bych se nějak moc musel snažit. S malým psem musíš maximálně za své, ale to je to, co mě samotného posouvá k lepším výsledkům. Tím to samozřejmě nechci nijak zlehčovat, protože i u těch nejlepších to není jen o psovi, který to odedře, je to současně i o běžci, či tomu, co si stoupne na kolobku nebo kolo a valí to taky na své maximum. Za mě obrovský obdiv pro všechny, kteří dosáhli maxima a úspěchu.
Proč se věnuješ právě sportu psích spřežení?
Strašně mě to chytlo a je z toho srdcovka do konce života. Běhal jsem už předtím sám, ale se psem je to taková specifická nepopsatelná symbióza.
Jsi musher?
Rád bych řekl že ano, ale cítím to jinak, a to s velkou pokorou. Ti jediní a správní musheři jsou pro mě opravdu jen ti, co mají doma velké klasické spřežení. Ano, svět se vyvíjí, sněhu je málo a vše se obrací k individuálům a k top výkonům. Ale je potřeba nezapomenout, že díky nim tento sport u nás vznikl a nyní jsou tak trochu upozadění. Já sám s tím nic nenadělám, ale mám k některým obrovský respekt, protože to je ten prapůvodní opravdový musherský život.
Za co bys dal palec dolů českému mushingu?
Tak schválně, kdo si vzpomene, když jsem si na protest na MR oblékl trikot “konkurenčního” klubu? Fair play by tu měla být, alespoň ve sportu obecně, ale to by museli všichni hrát fér hru.
Tvé motto?
Buď vždy fér, snaž se být lepší, ale ne za každou cenu.
(duben 2023)
Kdo je kdo v musherském sportu
Výzva všem závodníkům a předsedům klubů
|
|
|
|
