Valerie Rusová
Něco o tvých psech?
Aktuálně mám jen jednoho psa ohaře Bricka a až s ním jsem propadla canicrossu. Brickovi jsou čtyři roky, chuť ke sportu mu neschází a fyzičku má za oba. Abych to uvedla na pravou míru, Brick je, jak říkám „mixitka“. Údajně německý ohař s maďarským. Dnes už bych volila asi jinak a pořídila si psa, u kterého je původ jistý, nicméně pro mě osobně má hodnotu obrovskou i bez pp a původu.
Tvé začátky ve sportu psích spřežení?
Od malička mé srdce patří zvířatům, hlavně koním a psům. Už při výběru psa jsem vyhledávala aktivní plemeno. Canicross mě hrozně zaujal. Nejdříve jsem nepředpokládala, že bych někdy závodila, ale něco jsme si odběhli, závody zkusili a už to nejde zastavit.
Proč se věnuješ právě sportu psích spřežení?
Baví mě to, naplňuje mě to.
Co se ti na něm líbí či nelíbí?
Asi mám slabost pro sport se zvířaty, jezdím závodně parkur na koních. Takže mám ráda tu práci a souhru, ať už se psem nebo s koněm. Myslím si, že canicross se stal poslední dobou „trendy“, ale ne každý ho provozuje správně. Každý nějak začíná, ale jsou lidé, kteří umí opravdu poradit, například s výběrem postroje.
Co ti tento sport dává a co ti bere?
Dává mi energii a motivaci se zlepšovat, pocit štěstí, když spolu s mým psem překonáváme sami sebe. Jak mi dává, tak samozřejmě i energii bere, ale to obnáší každý sport. Vnímám to jako u ježdění, stojí to čas, energii, úsilí i peníze, ale pokud vás to opravdu baví, dáváte tyhle věci stranou.
Kde hledáš motivaci anebo co tě žene pořád dál?
Motivuje mě neustálé zlepšování.
(duben 2021)
Kdo je kdo v musherském sportu
|
|
|
|
