Ozvěny z Lesné

Marie Ševelová

Fitmin Lesná 2019 is over. Co k tomu říct. V první řadě jsem strašně ráda a opravdu vděčná, že se podařilo sestavit pořadatelskou všehochuť (… rozuměj, od advokátky z České Lípy, která si kvůli mým praštěným nápadům pořádat závody po 15 letech nasadí běžky, aby mohla dojet na trať a 4 hodiny tam mrzla a dělala živý ukazatel, až po temperamentní Slovenku, která se handrkuje 500 km, aby mi pomohla, a která skutečně 100 % fungovala). Takže tohle byly první závody v mé režii, kde jsem nebyla ve stresu od začátku do konce a trochu jsem si je i užila.  Ačkoliv nejsem nezaujatý pozorovatel, troufnu si říct, že závody se skutečně vydařily. Ten nahoře mě konečně vyslyšel a oproti hrozivým předpovědím zařídil takřka ideální počasí (… OK, v sobotu mohlo být malinko chladněji, ale nesmíme být tak nároční, ne?) a já jsem se musela jen smát, když po vyhlášení začalo pršet a foukat a prostě fakt začalo být hnusně. Jinak hromadné starty jsou fakt bomba, doufám, že se mi někdy poštěstí zažít hromaďák na velkých závodech. Tady na Lesné ho všichni zvládli excelentně, od úplných začátečníků až po zkušené borce, takže myslím, že se z něho občas dělá zbytečný strašák.

Na závěr tedy ještě jednou velké poděkování všem, co přiložili ruku k dílu. Opravdu fakt fakt díky. 

Katřina Bobča Bobina

Dovolenka plná zážitků a hlavně adrenalinu. Poprvé v Krušných horách, poprvé v kategorii C, poprvé se psy 9 km. Pozvání od Marušky Ševelové jsme si nemohli nechat ujít, a tak jsme se vydali na daleký, daleký západ. Dle propozic měla být trasa 8 km, na místě nám bylo řečeno, že možná 7 km, a nakonec race marshal rozhodl o trase dlouhé 9 km (… první stres, pesani šli letos jen jednou 8,5 km). O tom že bude hromaďák jsme věděli, ale bohužel v našich podmínkách se to moc trénovat nedá (… druhý stres) a stát s takovými matadory jako je Jirka Suchý, Jirka Mencák, Michal Tobiášek atd. tohohle sportu v jedné lajně byl super pocit. Z devíti spřežení jsme dojeli na krásném 5. místě, pesani jsou v nejlepší formě. Byl to zážitek letět po startu průměrkou přes 30 km/hod. a možná prvních 500 m dýchat klukům na záda. A abych nezapomněla na Vlastíka Keltnera a naše krásné souboje na prvním km. A tohle bych nemohla zažít, kdybych neměla tak skvělého chlapa, který nejen pomáhal se závody, ale byl mi velkou oporou na startu i po dojezdu v cíli.

Maruško, díky za krásný prodloužený víkend, a super závody. 

Anita Bebr Mikutová

Lesná 2019. Můj první závod za celou svou závodní kariéru, který jsem nedokončila. Bolest zad a zodpovědnost za mé dítě byly přednější. Moc mě to mrzelo, protože tratě byly úžasné, hromadný start také a počasí nám přálo. Pejskové v prvním kole do poloviny běželi nádherně, pak si řekli, že 2x stejná trať je trošku nuda a tempo se dost zpomalilo, ale i tak hezké svezení. Snad příští rok už si to užijeme až do konce.

Děkuji Romanovi za vycouvání s vlekem na super malém prostoru. Poděkování samozřejmě patří i ZeroDc, za parádní sukýnky (… slušelo nám to Dášo), Royal Canin, a v neposlední řadě za super fotky Pavlovi.

Vlastik Sheldon

V pátek v osm zpráva. "Nechceš se mnou na Lesnou? V deset tě vyzvednu." „Ses asi zbláznila. Mám práce nad hlavu, dopoledne předávám čtyři kola a zabalené nemám ani fusakle. Ale víš ty co? Už mi tady z toho hrabe, když se vejdu se psy, jedem.“ Poprvé v životě na závodech jako podržtaška, podejchip a podržpes a královsky jsem se bavil. Žádný závodní stres, jen jsem si užíval všechny ty známé tváře a psy, a hlavně naše štěňata. Dokonce vznikl bláznivý nápad půjčit Sheldona do příchozích a dopadlo to tak nějak dle očekávání. Pes pracuje nejlépe pro svého pána. Čímž se omlouvám všem, které Sheldon na trati očuchal a očural. Prostě když mě nemá za sebou, tak to pracovní nasazení chybí. Obrovská atrakce bylo mazlicí studio Romana Habáska, před kterým smekám, že si nechá na dožití i veterány a sám jsem pomazlil pár jeho psů, a hlavně třínohou fenku, ze které byla stále vidět radost ze života a dobrá kondice. Závod se konal v pohádkovém prostředí a veškeré strachy, že se má oteplit a trať bude špatná, se ukázaly, jak už to někdy v mushingu bývá, jako předčasná panika. Rovněž hromadný start u všech kategorií byl perfektním prověřením týmů. Rád jsem potkal Jihočechy a neskutečně si užil venčení až dvaceti psů, kdy člověk s úžasem sleduje, jak umí kooperovat velká smečka a kdo se v ní, jak profiluje. Velký obdiv Marii Ševelové, že jako prezident závodu zvládne i soutěžit a vše skvěle zapadá. A až mi příště napíše Eva Valentová, jestli bych s ní nejel na výlet, už mi rozhodování nebude trvat ani vteřinu.  Největší dilema z toho víkendu ovšem zůstává, jestli nepořídím sáně. Když jsem viděl, že i s dvojkou zajela Katřina Bobča Bobina krásný výsledek.

Dík všem zúčastněným, bylo to príma, příště zas. 

Jana Králová

Původně jsem měla s pejskama v plánu Ledovku, ale protože je panička dřevák a natrhla si vazy v kotníku, tak jsme museli zvolit náhradní program - sprint na Lesné. Parádní závody na luxusně upravený trati, v sobotu s kulturní vložkou pro diváky, kdy se pejskové rozhodli, že do druhého kola rozhodně nepojedou a šli se schovat do ohrady s ovečkama. 

Tímto bych chtěla poděkovat Marii Ševelové a všem pořadatelům za super závody, všem, co mě tahali z ohrádky, Pavlu Slezákovi za krásné fotky, a hlavně firmě Manmat, Jaroslavu Soumarovi, Radce Rydlové za podporu a vybavení pro pejsky.

Marie Ševelová

Já už se na to dívám asi po desáté. Nejvíce mě fascinuje, jak Michal dokončí salto a hned zase povzbuzuje psy a pouze v tichosti zašeptá "do ..." a psi si snad ani nevšimli, co se za nimi dělo. 

Alena Zbožínková

FITMIN Lesná 2019 byl opravdový zážitek. Měla jsem šanci vidět v akci hodně dobrých psů, dobrých jezdců, ale nejlepší pro mě bylo sledovat dobré TÝMY, a to napříč celou výsledkovou listinou nezávisle na medailových umístěních. Jsem ráda, že už nejezdí na oficiální závody jen ti, co mají největší předpoklady se umístit, ale i ti, co sice vědí, že budou na chvostu, ale přesto si závod užijí (… a neříkají to jen tak).  Děkuju Marušce za důvěru, zajistila nám zázemí, ze kterého se dalo výborně fungovat, daly jsme dohromady fajn skupinu pomocníků. A opravdu MOC děkuju „mojí“ bandě, která i s vidinou smrti umrznutím do toho šla se mnou. Nakonec jsme mrzli jen trochu (vivat Becherovka), všichni jsme si zazávodili, já jsem komolila jména jen občas a někteří si užili, jaké to je, když držíte čtyři natěšené tyranoESPsaury na startu.

Pod čarou: Závodní prostředí je ideálním prostředím sledování psychologie v praxi, když už mám to teoretické vzdělání. Pro mě asi největší mind fuck nastal, když po těsném finiši někdo přijde řešit, jestli opravdu je třetí nebo druhý, že jemu je to jedno, ale psovi to bude líto. Ale tu nějakou drobnou cenu navíc si teda jako vezme, to ne že ne.

Linda Keltnerova

Po nevinném pádu v neděli na Lesné, má děda (Vlastík Keltner) zlomená 2 žebra. 

Marie Ševelová

Tak ještě report ze závodu, když nám Pavel Slezák udělal takové krásné fotky. Starty byly hromadné a výhoda takového startu spočívá v tom, že celý závod víte, jak si stojíte. Sobotní závod jsme jeli celou dobu osamoceni na prvním místě, bylo krásně azuro, svítilo sluníčko a na pejsky trochu teplo, tak jsem je nehnala a v podstatě jsme si jeli krásný výlet. V neděli nám konečně včas odstartovala největší závodní konkurentka a byť už se nejednalo o boj o celkové pořadí, tak aspoň o umístění v druhém kole jsem si chtěla zazávodit, takže jsme to trošku nakopli, bylo chladnější počasí a pejskům se běželo lépe. Docela hezky jsme si zazávodili a nakonec, i když pravděpodobně i díky problémům Nikči s krčákem, jsme vybojovali první místo i v druhém kole.

Škoda jen, že nedorazilo více závodníků, nevím už, co lepšího jim nabídnout. Jednou je moc sněhu, podruhé málo sněhu, pak moc zima, moc teplo, fouká moc vítr, svítí moc sluníčko, svítí málo sluníčko, trať bude určitě na …, i když jsem ji neviděl, apod. Trošku demotivující jak pro pořadatele tak pro závodníky, ale co naděláme.  Mushing se holt stává letním sportem. 

Musher klub JCC

O víkendu se konaly úžasné závody on snow na Lesné, pod taktovkou TJ Sokol Maxičky, zejména Marušky Ševelové. Za zelené jsme vytvořili výpravu sedmi závodníků a několika podporovatelů. Počasí nám přálo, v sobotu bylo sice trochu tepleji, než bychom si pro psy přáli, ale v neděli nám to bylo vynahrazeno a závodníci tak mohli jít do závodu vážně naplno. Všichni podali parádní výkony, ať už naši ostřílení borci, nebo začátečníci, pro které to byly první skijöringové závody.

Gratulujeme  a děkujeme za skvělou organizaci, moc jsme si to užili a příští rok se budeme těšit zas.

Nučická smečka, z. s.

Nezalekli jste se ani počasí, ani tratě 5,5 km, ani toho, že váš psí parťák má trochu kratší nožičky než jiní.  Musím přiznat, že stát na startu po boku 14 dalších “bláznů” byl pro mě úžasný zážitek a díky vám za to! Tak třeba za rok zase na Lesné! 

Kategorie malých psů do 13 kg: 2x jack russell teriér, 2x parson russell teriér, 1x kříženec JRT, 1x kříženka foxteriéra, 1x kříženka všehochuťová, 1x německá špicová, 1x česká strakatá psová.

Kategorie psů 13-20 kg: 1x bretaňský ohař, 1x kříženec huskyho, 1x border koliák, 1x kříženka kelpie, 1x entlebušský salašnický pes, 1x stafbullka.

Děkujeme TJ Sokol Maxičky, jmenovitě Marušce Ševelové, že umožnila tento závod zrealizovat.