Podle čeho si vybíráte závody?

Marie Ševelová

Jaká je podle vás adekvátní výše startovného? Jaká je výše startovného, že by vás to od účasti na závodech odradilo? Očekáváte za zaplacené startovné nějaké benefity? Např. účastnické medaile? Nebo je to něco, co doma hodíte do koše?

Podle čeho si vybíráte závody? Máte to tak, že vás odrazuje účast na závodech, když dopředu víte, že s největší pravděpodobností nemáte šanci na umístění? Máte případně nějaký tip jak "profíky" a "hobíky" rozdělit do kategorií?

Jan Burian

Startovné je jen jedna z mnoha věcí, podle kterých se rozhoduju, zda jet na závod. Ale patří k těm méně podstatným.

Důležité pro mě je, abych měl pocit, že to nebyl ztracený čas.

Když mám stihnout přijet v pátek do šesti, abych se zaregistroval, startovat budu v sobotu v sedm ráno a nevyspím se, v neděli bude vyhlášení ve tři odpoledne, protože hodinu se počítají výsledky a dvě hodiny se píšou diplomy, nebudu tam nikoho znát, budu stanovat na skládce a z nudy budu střídavě spát, chlemtat pivo z kelímku a večer neuniknu diskotéce s Michalem Davidem, pak si asi najdu jinou zábavu.

Když bude registrace v pátek do půlnoci, takže bez stresu stihnu dojet, v sobotu se bude startovat v klidu v devět, odpoledne si zajdu na výlet, bude tam pěkný stakeout s výhledem do krajiny, večer si dám pivo s kamarády, na které jsem se těšil a dlouho je neviděl, a v neděli všechno proběhne rychle a v klidu dojedu domů, tak tam pojedu rád.

A je mi skoro jedno, jaké bude startovné.

Jasně, ty příklady výše jsou extrémní, subjektivní a mlhavé. I na skládce může být zábava a sobotní výlet může být pěkná nuda.

Nechci účastnické medaile, nechci diplomy pro všechny, nechci vzorky granulí a klíčenku od sponzora.

Když budu na bedně, stačí mi diplom a potřást rukou. Nepotřebuju pytel granulí, které nakonec dám do útulku.

Vždycky mě udivuje, když si pořadatelé stěžují, kolik času jim zabere jednání se sponzory. Opravdu o ty sponzorské věci někdo stojí?

Jednu věc mám ale rád jako suvenýr - jednorázová startovní čísla.

Nechci svoji kategorii, přestože neběhám s ESP a je mi padesát. Nebo možná v canicrossu, ale muselo by nás dědků být dost.

Dělení profi/hobby je blbost, všichni jsme hobby. Za dvacet let jsem opravdových profíků potkal, že by se to dalo spočítat na prstech. Navíc ti, co pokládám za profíky, na závody moc nejezdí.

Našel jsem si pár stálých soupeřů, se kterými bojuju, a je jedno, jestli o třetí, nebo třicáté místo.

Hana Rosenbergová

Přiznám se, že zjistím, kolik je startovné, většinou až když to platím u přihlášky.  Ale zase je fajn, pokud je vyšší, vidět, že ty peníze "někam šly" - třeba v podobě super zázemí, nebo péče od pořadatelů (prostě, že ten závod jako takový má smysl). Účastnické medaile osobně moc nemusím. Co je vždycky na každém závodě stěžejní - jídlo! Když se tam pak člověk dobře nají, je většinou zbytek jedno.  Naopak, když jídlo chybí, tak si to každý moc dobře a dlouho pamatuje...

Tereza Šolcová

Za vícedenní/etapový závod bych neměla problém zaplatit čtyřmístnou částku - od takového závodu pak očekávám kvalitně značenou/zamlíkovanou trať, časomíru, ideálně i domluveného fotografa, zařízený dostatek vody na stakeoutu a třeba nějaké lepší toiky, prostor na tříděný odpad a třeba i domluvený catering a možnost si koupit teplé jídlo.

Jo a taky chci od závodu moderátorskou hvězdu a celkově organizaci, která ví, co dělá. Příjemný bonus je nějaké pití/teplé jídlo ve startovném, ale podle toho se nerozhoduji. Účastnická medaile je pro nás lůzry fajn, potěší, ale ve finále je to jen další zbytečná neekologická cetka, na kterou se doma práší. Za jednodenní závod pak částku spíš trojcifernou. Dělení kategorií? Přijde mi, že vždycky nakonec bude někdo, kdo s tím nebude spoko, tak těžko říct.

Dita Kratochvílová

Osobně mám teda velkou radost z té účastnické medaile, protože jinou prostě nedostanu.  Jinak ceny respektuji, když se mi to zdá drahé, tak prostě nejedu. Taky hodně záleží, co je ve startovním/finišerském balíčku. Když je tam třeba tričko nebo vodítko a nějaký drobnosti, asi mi ani ta čtyřmístná cena nepřijde jako moc.  

Václav Viktora

Já si závod vybírám podle pořadatele, konkurence, vzdálenosti. Raději beru 2denní, protože mě baví večerní program.  U startovného do 500 Kč/den neřeším, u dražších už bych se rozhodoval podle všech faktorů.  Jak rozdělit "hobby a profi"? Za mě už to je teď nejlíp, jak to může být, příchozí x licence... Dyt' jsme hobby všichni... Jinak vždycky mě lákaly závody, kde bylo co nejvíce těch tebou myšlených "profiků", ať už s malým psem nebo teď s ESP, jelikož na závody jezdím závodit. 

Ondra Svěchota

Částka za startovné je relativní. Když budu vědět, že servis za tu cenu bude adekvátní. Radši budu, když za vyšší cenu ve startovném bude občerstvení než pamlskovník. Tyhle věci jako čelenky, trička nebo ponožky bych nechal jako příplatkové položky. Jinak já jsem rád za co největší konkurenci. Jeden z faktorů výběru je ale i vzdálenost a organizátor.

Vlastik William Sheldon

Možná by byla ještě dobrá soutěž pro kluby. Ocenit nejúspěšnější klub závodu. To by byla jistě motivace jak od pořadatele, tak od klubů pro účast.

Káťa Šoustarová

Pro mě ideální cena 500-1000 Kč. Ráda budu mít něco na památku, nějakou medaili? Profesionálové mi nevadí, nemám potřebu vítězit, ráda se chlubím, že jsem běhala s mistrem Evropy.  To je, jak kdyby si manžel zahrál s Jágrem. 

Kryštof Spilka

Pro mě je priorita kvalita tratě - povrch, pestrost, značení, časomíra s online výsledky. Druhá důležitá věc je pěkný stakeout a jednoduché zázemí s občerstvením. Souhlasím, že občerstvení v ceně je asi nejlepší varianta nějakého bonusu, nebo třeba pamlsky od sponzora závodu při registraci. Medaile a diplomy jsou opravdu postradatelné, lepší jsou hodnotnější ceny pro vítěze. Velmi důležitá je lokalita, zkrátka někam, kam se těším i třeba jako na výlet do přírody...