Síň slávy českého mushingu?

Mushing je u nás sice pro mnohé lidi málo definovatelný sport, ale svou bohatou českou historií a dosaženými úspěchy českých závodníků na velkých soutěžích jistě nepatří mezi jen okrajové sporty. Proto by si zasloužil mít nějakou svou síň slávy (... pokud to takto zatím provizorně označíme), v níž by své místo měli také mnozí z vás, a také ti, kteří už bohužel dnes nejsou mezi námi.

Věřím, že jednou naše musherská asociace nějakou českou síň slávy vytvoří (... alespoň třeba na svých webových stránkách) a poděkuje tím těm, kteří pro tento sport v českých zemích mnohé udělali anebo jej i v zahraničí proslavili.

Ivo Rašín

Na historii mushingu v ČR se zapomíná. A to myslím především počátky 80. let dvacátého století, kdy bez prvních musherů by se nikam tento sport neposunul. Např. Petr Hanzlík, Ivan Kobr, Honza Chlum, Jirka Krejčí a mnoho dalších, kteří by si především zasloužili vstup do síně slávy. Zatím se spíš ukazují v "síni zapomnění". 

Za léta mushingu se vystřídalo v celém procesu mraky lidí, nejen sportovců, jsou i "bafuňáci", kteří přinesli a obětovali tomuto sportu hodně dobrého.

Petr Krupička

Hezký nápad, ale historii mushingu znají jen ti, co jezdili dříve. Současní závodníci se o historii vůbec nezajímají a nemají ani páru kdo jim šlapal cestu.

Martin Vrtěl

Síň slávy... je to hezká myšlenka. Nicméně jako ve všech ostatních sportech by tam měl patřit pouze ten, který se skutečně zasloužil o daný sport, tj. ať už byl zásadně úspěšný na poli sportovním, a to především v mezinárodním srovnání, případně na poli funkcionářském či třeba jako jeho významný popularizátor. Ne nepodstatný aspekt je i dlouhodobý výkon/přínos.

Proto o vstupu do síně slávy vždy rozhoduje nějaká komise, nikdy laicky hlasování lidu.

Jen pro srovnání, hokej nám tu začal „trochu“ dřív, má bambilionkrát větší základnu, ale v Síni slávy „jen“ 138 členů, fotbal, nepočítaje týmy, jen 57 členů, volejbal cca 170...

Za mě to ale není jen tak, vybrat ty správný lidi do one rozhodovací komise, kteří mají potřebný historický přehled, a hlavně nezbytný nadhled, to chce opravdu dobrou ruku. Budiž nám prozatím útěchou, že spousta svazů naší velikosti, historie a významu zatím taktéž skutečnou Síň slávy nemají, takže v tomto směru naštěstí nezaostáváme. 

Nicméně proč naopak nevyčnívat.