Většina hobby běžců neví,

co to vlastně trénink je

Je výrazný rozdíl třeba každý den běhat a každý den trénovat. To, že každý den běhám, ještě neznamená, že trénuji. Věřím však, že jsou i tací, kteří opravdu trénují. Dřív se vysloveně trénovalo, protože šlo především o výkon, ať už byl na úrovni oblasti, okresu, kraje či republiky. Dnes mi připadá, že ve většině případů jde především o to se proběhnout, případně si zazávodit. Čím častěji, tím lépe. Neznám tréninkové deníky běžců, ani skladbu jejich běhů, ale mám dojem, že ve většině případů se o běžeckém tréninku jako takovém nedá mluvit.

Ať si každý říká, co chce, maraton je o běhu, a ne o chůzi. Absolutně nemám problém s tím, jestli někdo zvládne maraton za dvě hodiny, tři hodiny, nebo pět hodin. Pokud to zvládne v rámci souvislého běhu, smeknu a ukloním se. Ovšem jestli si někdo z maratonu udělá pochodové cvičení, před ním jistě nesmeknu a už vůbec se neukloním. Podle mne to je svým způsobem neúcta k maratonské distanci a její historii. Chápu, že nemáme všichni na čas pod dvě hodiny, ale jsem bytostně přesvědčen o tom, že na start maratonské distance by se měl člověk postavit jen v tom případě, kdy je adekvátně připraven, tzn. je schopen zvládnout maratonskou distanci v rámci souvislého běhu.

Jinak ještě jeden zásadní poznatek. A bývá to tak u všeho: Běh, i ten maratonský, v provedení těch nejlepších vypadá strašně jednoduše.“

Trénink? Většina hobby běžců neví, co to vlastně je

Simča Fabiánková

Dlouho jsem nečetla takhle super rozhovor. Každé slovo zarámovat a posvětit.

Honza Svoboda

Tak to naprosto souhlasím, ono vůbec dost hobby sportovců neví, jak vypadá opravdový trénink.

Zdeněk Smutný

Pavle, šlápl jsi do vosího hnízda. Teď se na tebe sesypou ti chodci ze všech stran. Vůbec ti to nezávidím. Už bych do takové debaty nešel, zažil jsem s tím své a dospěl jsem k názoru, že jsme staří blbci, kteří podle nich nic o běhání neví a kteří musí vymřít. Tihle taky běžci jsou obalení vším možným, co jim reklama k běhání nabízí a nikdy nepochopí, že je nutné pořádně trénovat na nějaké slušné výkony a že desítka za 36 minut a rychleji byl pro nás běžný mezičas v maratónu. A že jsme si to sakra pořádně rozmysleli, než jsme se na start maratónu, a to po hodně důkladné dlouhodobé přípravě, postavili.

Pavel Baboš Baběrád

Zdenku, jestli šlápnul nebo ne, to je mi úplně jedno. Je to můj pohled na běh, a ten je stejný dnes jako před 35 roky. Kvůli pár jedincům ho nebudu měnit. Mně úplně postačují reakce těch, co mi píší do zpráv (zajímavé, že jsou vesměs pozitivní), s odůvodněním, že činí radši takto, než aby četli pod jejich příspěvky debaty typu: že ví, jak to myslel, že ví, jak to nemyslel, že je nadčlověk, a že není nadčlověk atd.

PS. ať si každý běhá, jak chce, pokud tím neomezuje jiné... 

Tomáš Hrbek

Ahoj, troufnu si komentovat. Jako běžec, který dříve trénoval a závodil na úrovni MČR a v současnosti trénuje jak hobíky tak závoďáky. Ve valné části tohoto ožehavého téma souhlasím s Pavlem.

Bohužel však celý stav je především o lobby okolo pořadatelů běžeckých závodů a prodejců všeho, co se k běhání může používat. Lidé, kteří běhají pro radost z pohybu jsou tímto lobby cíleně tlačení tam, kam ve skutečnosti ani nechtějí. Proč u nás běhá tolik lidí maraton a půlku a ne 10 či 5 km? Na tuto otázku je snadná odpověď. Důvodem je to, že pořadatelé dělají svůj marketing tak dobře, že ti lidé prostě zaplatí vysoké startovné a běží... v Praze, Olomouci, K. Varech, Ústí nad Labem atd. A to nehovořím o tom, za jakých podmínek se mohu stát v ČR certifikovaným instruktorem běhu. Za velmi vysoký poplatek a minimální časovou investici mohu ovlivňovat stovky lidí, kteří "blbnou" na maratonech a ultra. Je to téma a je otázkou, zda lobby vede ještě běžce k běhání pro zdraví.

Přeji všem krásné běhání dle jejich představ a kritikům trochu zamyšlení k příčinám tohoto ožehavého témata.

Carlos Bockaj

Ano Tome, máš pravdu, je to komerčárna. Natahování limitu na maraton přitáhne víc platících lidí. Záměrně nepíši běžců... s těmi limity to jde zvládnout i pěšky. A to je kámen úrazu. Kdyby byl limit 3 hodiny, spousta z nás, včetně mě, by se nemohla zúčastnit. Musela by dlouhodobě trénovat, aby to zvládla. Maratonu by zůstal punc výjimečnosti, svátku, vrcholu běžce. Odběhnout ho pod 3 hodiny by mělo svou váhu a právem by ses mohl nazývat maratoncem.

Lukáš Ožana

Člověk by si měl uvědomovat na co má a na co ne.  Je zajímavé, že běžec, který je na tom dobře a má natrénováno například na kvalitní desítku, si ten maraton nedá, protože na něj prostě nemá, zatímco člověk, který sotva doběhne autobus, na ten maraton jde.  Začít se přece dá na menších závodech, při kterých si nezničím tělo a postupně se dopracuji na další. Pokud nechci trénovat, ale chodit si jen zaběhat tak s tím maratonem prostě počítat nemůžu.

Nehledě na to, že největším problémem u hobbíků je právě to, že o sobě tvrdí, že trénujou a že trénujou úplně špičkově, protože to tak četli v diskuzi na internetu.  Přitom občas řeší detaily, ale neznají základní věci... a budou se o tom hádat do krve. 

Martin Jauernig

Já to chápu tak, že dnes je půlmaratón a maratón pro některé tak trochu snobská záležitost. Běhají se sluchátky na uších a vůbec nemají cit pro běh, ale ve svém okolí se prezentují, jako zarytí sportovci. Nic proti nim, je to tak trochu snobyzmus v dobré věci, ale cítění toho sportu tam není... Je to trochu důsledek masových akcí RunCzech…

Jako mladý nadějný běžec, v hrozně dávné minulosti, jsem toužil po walkmanu na dlouhé regenerační běhy, vůbec mně nebavily... Ale dnes vím, že je to blbost. Když cokoliv děláš, a chceš to dělat dobře, nenechávej se rozptylovat něčím jiným. Vše má svůj důvod a smysl, a tak i to protivenství dlouhého běhu má svůj důvod. Moje rada zní: zahoď sluchátka a pokus se najít vyrovnání s tím dlouhým během. Věř, že až to najdeš, hodí se ti to i v závodě! Běh má dost do sebe, ale mluví do něj a také se tím živí dost lidí, kteří nemají o podstatě běhu páru (něco možná v tom smyslu bylo v tom článku také myšleno...).

Aby bylo jasno, nic proti nikomu, jen pro pochopení, co je asi myšleno.

Jakub Ambros

Účastníci, kteří evidentně již od startu nemají v plánu běžet a nikdy pořádně nic nenaběhali, mají jediný cíl, a to kovovou placku na krku a alibistický pocit "Já jsem dal maratón". A dostáváme se k jádru věci. Problém je i ve zprofanovanosti běhu. Dnešním podnikům typu "RunTour, RunCzech či Běhej lesy" nejde o běh a výkony účastníků, nýbrž o platící masu. Rádoby "maratonci" s plackou na krku navíc nemají tušení, jak krásné a komorní závody (a také x-násobně kratší) jsou u nás.

Já běhám 18 let. Troufám si tvrdit, že aktuálně umím maraton pod 2:45, ale stejně se na něj nepřipravuji, takže jej nepoběžím.

Jan Jina

Pavel pravdu napsal tvrdě, ale slušně. Buďme dobří. Na běžeckou cestičku se vlezem všichni.

Nebo?

... a obdobné to asi bude i při tom běhání a ježdění s pejsky.

Nebo ne?